Červen 2014

Originalita neroste na stromech

27. června 2014 v 23:37 | Larry |  Témata týdne
EN: Original - Relating to the origin or beginning; preceding all others. (-Wictionary)
CZ: Originál - Vztahující se k původu nebo začátku; předcházející všechny ostatní. (-Wikislovník)
Název tématu týdne už odkryl pravdu o originalitě. Není lehké být originální. Např. co se týče nápadů, berme v potaz, že na Zemi žije něco přes 7 miliard lidí. Lidí, kteří "fungují" na stejné bázi, jako všichni ostatní. Proto když přijdeme s nějakým nápadem, který si myslíme, že je naprosto originální, tak se často stává, že prostě už to někdo vymyslel za vás. I přesto se ale nikdy nesmíme přestat snažit vymýšlet nové věci, nebo vylepšení těch starých. Protože bez toho bychom zůstali na jednom bodě vývoje jak techniky, tak i medicíny, nebo i pochopení vesmíru, či smyslu života. Protože vždycky tu někde musí ten originál být. Někde se začít musí.
Někdo bere originalitu jako schopnost vyčnívat z davu. Nebýt součástí nudného davu, který zastiňuje jednotlivce. Ale ne vždy je originalita správné řešení. Záleží na tom, jakým způsobem je člověk originální (či vyčnívající z davu). Někteří lidé vyčnívají už třeba kvůli svým nezdolatelným argumentům, chováním k jiným lidem, názory, obrovským egem (což velice často dávají krutě najevo svému okolí), ale i vzhledem, či způsobem oblékání. Ale i když je člověk originální, stojí mu to za to? Dát přednost svým negativním vlastnostem, které mu zaručují originalitu, před přátelstvím? Některým lidem to za to bohužel stojí a svým chováním otravují skupinu lidí kolem něj (rodina, spolužáci, kolegové). Nebo je lidé často pomlouvají (což dělají i obyčejně, protože lidi jsou prostě lidi). Pomlouvaný je sice středem pozornosti, ale může to být (a ve většině případech to i je) ve špatném světle.
S touto situací ale nemůžeme nic dělat. Můžeme jen čekat a přihlížet. Protože takoví lidé se nezmění a starého psa novým kouskům nenaučíš.

Poslední dny školy, aneb. ještě že už jsou prázdniny

27. června 2014 v 18:48 | Larry |  Deník
Jak už jste si mohli všimnout, dneska se dostávalo na školách vysvědčení a začínají (pouze) dvouměsíční letní prázdniny. Já jsem úspěšně prolezla druhý ročník střední školy a teď si budu užívat sladké volno bez mojí "milé" školy a naprosto retardované třídy. Člověk by si řekl, že si odpočine hlavně od učení, ale poslední dva týdny jsme se neučili a já jsem víc jak ráda, že už to mám za sebou, protože když jsou známky uzavřené, učitelé už nevědí, co s námi dělat. Hledají způsob jak zabít čas a většina z nich nám pouze pustila film. A přes tu dobu jsme se dívali na různé filmy, kterých mohlo být tak 10 (možná i víc) a všehošudy jsme dokoukali dva (pokud jsme teda neusnuli). Tyhlety filmy-které-nás-všechny-určitě-moc-bavily byl ten nejhorší způsob jak se "zabavit". Někteří učitelé si znás udělali třeba takovou neplacenou manufakturu, nebo jsme uklízeli (ano, i to je lepší než filmy), a nebo (a to je nejlepší varianta) jsme šli někam ven. Samozřejmě žádný z lektorů s námi nechtěl být ve škole, takže si prostě vycucali z prstu, co by jsme mohli dělat, nebo to nechali na nás.
Často lidé říkají, že jim přes prázdniny škola chybí. Mě nikdy. Jenom pobyt na intru mi bude samozřejmě chybět, ačkoli když jsem na intru, tak mi chybí domov, protože tu trávím hrozně málo času. Ale teď ho budu mít snad dost, tak ho musím využít. Tímto článkem taky chci popřát hezké prázdniny, štěstí některým studentům při reparátu, užijte si dovolenou a hlavně ať se nic zlého nestane! :)

Hlasy v hlavě

18. června 2014 v 21:26 | Larry |  Témata týdne
Každý to asi zná. Co mám dělat? Kdy to mám udělat? Proč to mám dělat? A mám to vlastně dělat? Vnitřní monology. Nebo hlasy, co nám radí, nebo naopak navádí ke špatnostem? Neustálé otravování hlasů v hlavě, kteřé mohou mít i hloupé poznámky k tomu, co právě člověk udělal, nebo se chystá udělat. Ale stejně se nikdy neshodnout a pokaždé budou tvrdit něco jiného. A s tím se musí člověk vypořádat a začít ty hlasy ignorovat. Ignorovat je, nevěřit jim. Věřit jen sama sobě. Jen svým úsudkům. A nezapomeňte, nikdy nelitujte rozhodnutí, která jste udělali, protože v ten okamžik vám to přišlo správné.

Hraničářův učeň

6. června 2014 v 23:07 | Larry |  Recenze
Dvanáct knih (zatím) napsaných australským autorem Johnem Flanaganem přináší požitek ze čtení a několik příběhů z různých krajů Araluenu a okolních zemí. John Flanagan začal psát kvůli svému synovi, aby ho donutil číst. Hlavní hrdina je stejně jako býval Flanaganovo syn malého vzrůstu a on mu chtěl ukázat, že i malí lidé mohou hnout světem. Stejně jako u jiných knih nebudu popisovat děj. Ale myslím, že kniha je vhodná pro všechny milovníky fantasy žánru. Já i všechny moje spolubydlící si knihy oblíbily a už jsme je přečetly. A komu by to nestačilo, tak jsou tu ještě knihy Bratrstvo (Brotherband) sice nenavazující na děj Hraničářova učně, ale odehrávající ve stejném světě, ale v jiné zemi. V ději se podrobně popisuje třeba pečování o koně, jeho myšlení a jízda. Také výcvik jak hraničářů, tak i nových rytířů v bojové škole, či výcvik jiných armád a také bojová strategie. I plavby na lodi jsou jedny z mých nejoblíbenějších částí. Hraničářův učeň patří mezi díla, která více než doporučuji.
RA
Zdroj obrázku: egmont.cz

Teorie chaosu v praxi, aneb Smrtící chaos

6. června 2014 v 20:55 | Larry |  Recenze
Matt Dickinson napsal skvělou knihu Smrtící chaos (Mortal chaos) o teorii chaosu. Různými příběhy ukazuje, jak jsou všichni propojeni, i když mohou být od sebe několik set mil daleko. Velice poutavá kniha, která vás jednoduše nenechá přestat číst. Celý příběh zabírá 292 stran a 189 kapitol, přičemž většina kapitol zabere stránku, maximálně dvě. Krátké kapitoly jsou důsledkem "přeskakování" mezi jednotlivými charaktery. V popisku na zadní straně obálky stojí: "Stačilo jedno mávnutí motýlích křídel. Jedno mávnutí, které změní životy. Jedno mávnutí, které ukončí životy." Čímž chce autoe zjevně naznačit, že i ta nejmenší drobnost může ovlivnit hromadu věcí. U nás v Česku zatím vyšla jen první kniha, která se dá sehnat cca za 200Kč. V angličtině jsou však i knihy "Deep oblivion" a "Speed freaks".
Keiron se v Británii připravuje na dostih s klisnou Mazarine Town, když se jí kůň splaší. Mezitím mladá japonská horolezkyně se snaží dostat na nejvyšší bod na Zemi. Will se uleje s Jamiem ze školy a jdou lovit. Pilotka Tina se snaží stihnout svůj let. Bakili v Africe se pronásledován hladem, strachem a skupinou dokumentaristů. Ve Washingtonu se Shelton snaží zlikvidovat svou bývalou manželku a dva syny.
Tyto příběhy spojí jeden osud. Jedno mávnutí motýlích křídel. Kniha je nepředvídatelná a hezky napsaná a já všem doporučuji si ji přečíst. :)
Mortal chaosZdroj obrázku: wordpress.com