Space: The final frontier

12. srpna 2016 v 21:38 | Larry |  Moje psaní
Nekonečný vesmír. Hranice lidského poznání a znalostí fyziky. Hranice chápání a fantasie. Nekonečno.
Je po půlnoci. Na kalendáři je poslední škrtnutý den 6. srpen. Venku už je chladno. Počasí nám sděluje, že léto už se přehouplo přes svoji polovinu. Nebe však tento negativ bezpečně vyvažuje.

Žádné mraky nezakrývají umělecké dílo velkého třesku dávajícího život. Na černočerném plátně se vykreslují hvězdy, slunce, část Mléčné dráhy, ale i výtvory člověka poletují mezi uskupeními. Družice, stanice, letadla…

Tento fascinující pohled v člověku probudí mnoho otázek. Zda-li jsme ve vesmíru sami, či zda-li je vesmír nekonečný. Jestli je konečný nebo nekonečný, je (doslova) ve hvězdách. Jedno je ale jisté. Takováto vědomost je pro nás, lidi nedosažitelná jako samotná hranice vesmíru. Když se dnes podíváme na hvězdnou oblohu, vidíme to, co se stalo před tisíci, miliony let a je tu jistá pravděpodobnost, že veliká část toho v aktuálním okamžiku už vůbec neexistuje, a je jisté, že to minimálně vypadá úplně jinak.

Možná budu znít jako pesimista, když budu tvrdit, že tajemství vesmíru a samotného vzniku nikdy neodhalíme. Chtěla bych ale podotknout, že hledat život ve vesmíru bychom měli, až přestaneme zabíjet ten náš - na planetě Zemi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama