Srpen 2017

Návod k přežití: nevyjadřovat se

31. srpna 2017 v 17:50 | Larry |  Témata týdne
...
Nejednou jsem šla po městě s nějakým člověkem, co si v tichu zrovna moc neliboval, a když viděl nějaké odlišení od normálnosti, nebo něco co mu přišlo legrační na účet někoho cizího, musel prohodit nějakou "vtipnou" poznámku, a to pořádně nahlas. Několikrát už jsem za něj zasyčela "Pssst! Dyť to přece museli slyšet!" Nebo jsem v tichosti šla dál a tvářila se jako, že jej neznám.
Prostě… prOČ je tak nutné, vyjadřovat svůj názor nahlas takovýmhle způsobem?! Člověk si může myslet, co chce, že ano, ale každý jsme přece jiní a rozhodně nikdo není dokonalý (a určitě ne někdo, kdo se posmívá náhodným lidem.) Je to mizerná snaha o pozornost, či co? Jestli to někdo chápete, můžete mi to vysvětlit…?
Umět mlčet je taky užitečné, když se dostanete do výměny názorů s nějakým hloupým či tvrdohlavým člověkem. I když víte, že máte stoprocentně pravdu, a on dále prosazuje svou, není nic moudřejšího než ustoupit a nechat to být. Někteří lidé si nenechají poradit, ani kdyby jim to prospělo/pomohlo. Pak je alespoň lehce povzbuzující, když se onen jedinec dozví pravdu a vy můžete s úšklebkem konstatovat "Já jsem ti to říkal/a." Ale pokud je ten člověk agresivní, nebo má jinou možnost, jak vám uškodit, tak to pro své bezpečí raději nedělejte.
Poslední bod se vztahuje ke škole. Jak známe ze základní i střední školy neustálé umlčování studentů při výuce, k mému nelibému zjištění to na vysoké škole není o nic jiné. Najdou se bohužel skupinky studentů, kteří si ještě k tomu drze sednou do prvních lavic a tam klábosí (nebo se dost nahlas smějí). Podívejte, ty cvičení a přednášky většinou nejsou povinné, jestli si chcete popovídat, tak na to jsou, prosím vás, hospody.

Moje heslo je 'mlčením nikdy nic nezkazíte.' Když chcete o něčem diskutovat, tak se správnými lidmi na správném místě.